Od pohanských zvyklostí k novodobému svátku

Tak především dnes, v úterý, poslední dubnový den, je filipojakubská noc, jindy zvaná Walpružina. My ji spíš známe jako „čarodějnice". Do Česka přišel tento zvyk asi z Německa. Lidé zapalovali ohně. Popel z těchto magických ohňů měl velkou sílu: lidé ho dávali na pole, aby byla dobrá úroda. Dobytek, který prošel popelem, bude zdravý. A taky lidé, kteří skočí přes oheň.

S prvním májem se pojí ještě další láskyplná tradice: políbení pod (nejlépe) třešňovou rozkvetlou větví. Tak to letos, zřejmě vlivem klimatických zněm, nepůjde; jsou u nás dávno odkvetlé, ve vyšších polohách zase pomrzlé. Ale svátek zamilovaných snad oslavíte přírodě navzdory a nějakou rozkvetlou dřevinu najdete...

Hlavní smysl prvomájových oslav je ale v něčem jiném. 1. máj je mezinárodní svátek pracujících, který se slaví od roku 1890. Byl zaveden v roce 1889 na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu 1. května 1886. Ta vyústila v Haymarketský masakr a následné soudní řízení. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na pražském Střeleckém ostrově.

A navíc letos zároveň oslavujeme 20 let od vstupu do EU! Tak si to vše pěkně užijme!

Martin Matějka