Sitemap
Mapa webu
A
A
A
Tisk

Revoluční rok 1989 v Evropě tzv. východního bloku, část 1

Vloženo: 22.11.2023 | Autor: Matějka | Zobrazeno: 168x
V roce 1989 se ve všech zemích dosud ovládaných Moskvou hroutí stávající systém moci. Ve většině těchto zemí to bylo překvapivě mírné; komunisté jakoby s úlevou odstupují z vlád chápajíce snad neudržitelnost totalitního systému. (Informace jsou postupně věnovány Polsku, Maďarsku, Německé demokratické republice, Československu, Bulharsku, Rumunsku; podobnými dějinnými zvraty však prošly i Jugoslávie, Albánie a také Baltské státy, Ukrajina atd., které tehdy byly součástí Sovětského svazu.)

Varšava: Masy se bouří

Lidová povstání v Poznani 1956, studentské protesty 1968, celonárodní protesty 1970 s více než 40 oběťmi v Elblągu, Gdaňsku, Štětíně a Gdyni. Cesta k vyjednávání o konci komunizmu v Polsku začala vypuknutím stávek v květnu 1988, během kterých dělníci skandovali (ke zděšení komunistických úřadů, ale k radosti nově vytvořených (1980) odborů Solidarność a jejího čelního představitele Lecha Wałęsy, 1990 – 1995 prezidenta Polska): ,,Žádná svoboda bez Solidarity!“

Odpor pokračuje i roku 1989; 6. února konec totality předznamenala změna volebního systému. V polské zákonodárné moci (Sejmu - dolní sněmovna) mělo být 35% míst obsazeno svobodnými volbami (i v Senátu, horní sněmovna) - zbytek garantovali členové bývalého režimu. Vzniklo také nařízení, které dávalo důležité pravomoci nově vytvořenému úřadu prezidenta, jímž se stal Wojciech Jaruzelski, který chtěl pád režimu oddálit vyhlášením výjimečného stavu. Dohoda z 6. února vyústila v červnové volební vítězství Solidarity - ze 161 dostupných křesel v Sejmu zvoleno 160 opozičních zástupců a v Senátu 92 ze 100!  To znamenalo pád komunistického režimu roku 1989 a návrat koruny nad hlavu polské orlice.

Budapešťský pohřeb systému

V Maďarsku to bylo na rozdíl od Polska jinak; tam se vládnoucí strana začala sama stahovat. Země procházející v 80. letech hlubokou ekonomickou krizí symbolizuje znak s rudou hvězdou.

Pád komunizmu byl pokojný – bylo založeno Maďarské demokratické fórum (1987), na sjezdu v květnu 1988 je odvolán hlavní komunistický představitel János Kádár a vedení přebírá K. Grósz, pod jehož vedením strana zahajuje proces sebezničení. Když se ve Varšavě ustanovuje kulatý stůl, v únoru 1989 v Budapešti strana vyjadřuje  počáteční podporu přechodu k mnohastranickému systému moci. 18. září 1989 je uzavřena dohoda s opozicí. Postupně je dovoleno organizovat demonstrace. Maďarská strana se konečně vzdává svého vládnutí a umožňuje hlasovat různým opozičním skupinám a nově vytvořeným stranám.

Komunisté udělali krok zpět a doufali, že osobně zůstanou u moci. První svobodné volby proběhly 25. března 1990. Nový symbol státu završuje v horní části Svatoštěpánská koruna.

 

Martin Matějka

s využitím následujících:

https://dzieje.pl/aktualnosci/1989-czas-w-ktorym-wygasala-czerwien;

Ash, T., G.: History of the Present: Essays, Sketches, and Dispatches from Europe in the

1990‘s. Edition Reprint. Publisher: Vintage, 2001. ISBN 9780375727627

Oppelt, R.: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/komunismus-vystava-malostranske-namestihistorie-

dejiny-emigrace.A190910_102939_domaci_knn

https://www.lidovky.cz/svet/rezim-v-rumunsku-padl-v-roce-1989-komunismus-ne-rika-pastorktery-

odstartoval-revoluci.A191219_160605_ln_zahranici_mha

Znaky s použitím https://cs.wikipedia.org/wiki/Portál:Státní_znaky_evropských_

 

Tato webová stránka používá cookies
Tato webová stránka používá nezbytné technické cookies pro zajištění správné funkcionality webu.

Dále může web používat cookies pro analýzu pohybu uživatelů na webu a pro reklamní účely.

Pokud tomu tak je, naleznete v nastavení níže.
Nastavení cookies
Tyto webové stránky využívají cookies pro zajištění správné funkcionality webu, pro analýzu pohybu uživatelů na webu a pro reklamní účely. Zde můžete přijmout či odmítnout některé druhy cookies, které nejsou nezbytné pro základní funkcionalitu webu. Svůj souhlas můžete kdykoliv v budoucnu odebrat či znovu udělit.
Základní technické cookies
Tyto cookies jsou nutné pro základní funkcionalitu webu. Patří sem například přihlašování uživatelů, nebo uložení informací o souhlasu s ostatními cookies.
Analytické cookies
Analytické cookies ANONYMNĚ ukládají data o pohybu na stránkách, stráveném času u jednotlivých stránek apod.
Marketingové cookies
Marketingové cookies sledují návštívené stránky uživatele a jsou využívané k cílené reklamě u služeb jako je např. Facebook, Seznam nebo Google.
Kotva