Revoluční rok 1989 v Evropě tzv. východního bloku, část 1
Varšava: Masy se bouří
Lidová povstání v Poznani 1956, studentské protesty 1968, celonárodní protesty 1970 s více než 40 oběťmi v Elblągu, Gdaňsku, Štětíně a Gdyni. Cesta k vyjednávání o konci komunizmu v Polsku začala vypuknutím stávek v květnu 1988, během kterých dělníci skandovali (ke zděšení komunistických úřadů, ale k radosti nově vytvořených (1980) odborů Solidarność a jejího čelního představitele Lecha Wałęsy, 1990 – 1995 prezidenta Polska): ,,Žádná svoboda bez Solidarity!“
Odpor pokračuje i roku 1989; 6. února konec totality předznamenala změna volebního systému. V polské zákonodárné moci (Sejmu - dolní sněmovna) mělo být 35% míst obsazeno svobodnými volbami (i v Senátu, horní sněmovna) - zbytek garantovali členové bývalého režimu. Vzniklo také nařízení, které dávalo důležité pravomoci nově vytvořenému úřadu prezidenta, jímž se stal Wojciech Jaruzelski, který chtěl pád režimu oddálit vyhlášením výjimečného stavu. Dohoda z 6. února vyústila v červnové volební vítězství Solidarity - ze 161 dostupných křesel v Sejmu zvoleno 160 opozičních zástupců a v Senátu 92 ze 100! To znamenalo pád komunistického režimu roku 1989 a návrat koruny nad hlavu polské orlice.
Budapešťský pohřeb systému
V Maďarsku to bylo na rozdíl od Polska jinak; tam se vládnoucí strana začala sama stahovat. Země procházející v 80. letech hlubokou ekonomickou krizí symbolizuje znak s rudou hvězdou.
Pád komunizmu byl pokojný – bylo založeno Maďarské demokratické fórum (1987), na sjezdu v květnu 1988 je odvolán hlavní komunistický představitel János Kádár a vedení přebírá K. Grósz, pod jehož vedením strana zahajuje proces sebezničení. Když se ve Varšavě ustanovuje kulatý stůl, v únoru 1989 v Budapešti strana vyjadřuje počáteční podporu přechodu k mnohastranickému systému moci. 18. září 1989 je uzavřena dohoda s opozicí. Postupně je dovoleno organizovat demonstrace. Maďarská strana se konečně vzdává svého vládnutí a umožňuje hlasovat různým opozičním skupinám a nově vytvořeným stranám.
Komunisté udělali krok zpět a doufali, že osobně zůstanou u moci. První svobodné volby proběhly 25. března 1990. Nový symbol státu završuje v horní části Svatoštěpánská koruna.
Martin Matějka
s využitím následujících:
https://dzieje.pl/aktualnosci/1989-czas-w-ktorym-wygasala-czerwien;
Ash, T., G.: History of the Present: Essays, Sketches, and Dispatches from Europe in the
1990‘s. Edition Reprint. Publisher: Vintage, 2001. ISBN 9780375727627
Oppelt, R.: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/komunismus-vystava-malostranske-namestihistorie-
dejiny-emigrace.A190910_102939_domaci_knn
https://www.lidovky.cz/svet/rezim-v-rumunsku-padl-v-roce-1989-komunismus-ne-rika-pastorktery-
odstartoval-revoluci.A191219_160605_ln_zahranici_mha
Znaky s použitím https://cs.wikipedia.org/wiki/Portál:Státní_znaky_evropských_